Klub Za vraty v roce 2007 aneb Máme co jsme chtěli (!?!)

Když se koncem srpna v roce 2004 uskutečnil v nově vznikajícím Klubu Za vraty v Mostě (respektive v příměstské části Most-Vtelno) první koncert, byl jsem nadšený. Konečně se objevilo místo, které provozují lidé proto, že mají rádi muziku a především tzv. „okrajovou kulturu“. Konečně se zbavíme nepříjemného dohadování se s majiteli různých hospod a sálků, kde jsme neustále museli prosit a slibovat téměř nemožné. Dohadovat se každý týden na jiném nájmu, protože majitel si postavil hlavu, nebo si koncert rozmyslel… Ale to jen na okraj. Za vraty bylo místo, které mělo potenciál stát se jakýmsi kulturním centrem (nejen) v mosteckém regionu. Tou dobou končila teplická Podletná, Terasa club v Litvínově ještě nebyl v provozu a přes existenci několika klubů v Ústeckém kraji tady, až snad na stéle více se rozjíždějící Božák v Teplicích (kam se stáhli lidé z Podletné), nebylo místo, které by se dalo označit jako „naše“. Prostě prostor, kde se dá realizovat spousta projektů a akcí všech možných zaměření. Kultura od hudby přes divadlo až k výstavám mladých nezávislých a neznámých umělců. Místo pro setkávání lidí, prostě místo, kde se může spousta z nás nejen realizovat a hlavně kulturně vyžít.
Takových míst podle mne v téhle zemi moc není a v tomto (mosteckém) regionu už vůbec ne. Kolik jich znáte? Vrah v Rožnově pod Radhoštěm? Teď si opravdu nevybavím další podobné místo. Nemyslím totiž jen místa, kde se dají pořádat koncerty. Jde mi o prostory, které jsou využitelné také pro další aktivity. Pak samozřejmě také jde o to, kdo tato místa vlastní, případně provozuje.
V prostorách Klubu Za vraty šlo opravdu dělat mnoho věcí. Vedle zmíněných koncertů třeba divadelní představení, přednášky, diskusní setkání, různé srazy a sleziny, výstavy, promítání, nebo třeba jen pasivní odpočinek a některé sporty.. Ten objekt se dal využít opravdu všestranně. Jenže to asi mělo jeden háček. Ti co se rozhodli klub otevřít a provozovat, prostě na všechno nestačili. Udržení a spravování takového objektu, jakým Klub Za vraty je (byl?), není nic jednoduchého. Klub sídlil v prostorách bývalého barokního statku a nebyl zrovna v nejlepším technickém stavu, ale fungovat mohl. Na spoustě věcí se dalo a také se pracovalo za provozu. První koncert probíhal v podstatě na staveništi a v den oficiálního otevření už byl dvůr plný lidí a v hospodě se ještě vesele zdilo.
Ti co klub provozovali prostě měli až nad hlavu práce s tím, aby se dalo říct, že to (aspoň jakštakš) funguje. Dnes už se mi to naivní zdá, ale tenkrát bych si myslel, že se lidi nadchnou a budou se snažit to místo podporovat a upravovat k obrazu svému. Prostor k tomu rozhodně byl.
Samozřejmě je víc než jasné, že určitá pravidla platit musela. Lidé co objekt spravovali v něm zpočátku také bydleli a šlo tedy o jejich životní prostor. Žel docházelo podle mne kolikrát k zbytečným nedorozuměním, kdy si někteří lidé vykládali nabídnutí prostoru tak, že si tam můžou dělat, co chtějí, bez ohledu na ostatní. Na lidi zevnitř byl vyvíjen obrovský tlak. Neměli zkušenosti, chyběly jim peníze, které pro provoz byly nesmírně důležité. Zájem úřadů a státních institucí a v neposlední řadě zájem ze strany místních nacionalistů a neonacistů.
Místo očekávané podpory od lidí, kteří mohli klub využívat, jen pomluvy a klacky pod nohy (čest a respekt výjimkám).
Jistěže docházelo i k přehmatům ze strany „Kolektivu Klubu Za vraty“. To myslím nepopře nikdo z nich. Jenže když nad tím člověk přemýšlí, tak to zrovna jednoduché neměli a stále se zhoršující situace jim moc energie nepřidala. Z toho pohledu jsou ty víc než dva roky obdivuhodné.
Osobně je mi velmi líto, že poslední rok už zájem o akce v Klubu Za vraty byl opravdu mizivý. Na koncertech se nás scházelo stěží víc než dvacet a většinou stále ti stejní lidé. Přitom se zde zastavovaly výborné kapely – žel často neznámé. Ty zahraniční většinou byly nadšené už jen z toho místa a málokdy i slabá návštěva nějak víc ublížila jejich vystoupení. Mnoho kapel se chtělo vrátit a valná většina domácích kapel se také do klubu vracela a nebo si rozhodně chtěla zahrát znovu.
Nemá asi moc smysl nějak brečet. Éra Klubu Za vraty ohraničena létem 2004 a (ne)zimou 2006 je prostě minulostí. Přesto, že klub stále existuje, se nedá říct, že by fungoval. A i kdyby byl znovu rozjet a v budoucnu se v něm konaly koncerty, už to nebude místo, které bych označil tím termínem „moje“ nebo „naše“. Stal by se z něj totiž jen další tuctový prostor, kde se dají dělat koncerty. Stát se může cokoliv, ale asi nikdo z těch, kteří se podíleli na chodu Klubu Za vraty, už nikdy do toho nedá víc, než co bude potřeba, aby se mohl odehrát koncert.
Tyto řádky měly být původně takovou rekapitulací toho, co se v Klubu Za vraty odehrálo a co jsem tam já osobně prožil a na co rád vzpomínám, ale nejde mi to. Jsem naštvaný, protože místo splněného snu o tom, že v téhle díře existuje místo, kde se dá odreagovat od toho svinstva, které nás všechny obklopuje, kde člověk může realizovat své zájmy, kde může potkat podobně naladěné lidi, se kterými si má co říct a rozumí si navzájem, zůstala jen hořká pachuť a noční můra z toho, že to nejde. Že většina lidí je sobecká přespříliš a že stoprocentně se můžete spolehnout tak na jednoho dva lidi z vašeho okolí. Zbytek je jen hra a soutěž o jakousi zvrácenou popularitu.
Štve mě, že když se jedni o něco snaží, ti druzí jim to akorát komplikují a přitom sami nikdy nic neudělají a nedokáží. Stará pravda o tom, že kdo nic nedělá, také nemůže nic zkazit, je pravdivá jen zčásti. Kdo nic nedělá, nic nezkazí jen v tom případě, že taky bude (radši) držet hubu.
Pro Klub Za vraty byly problémem peníze na nájem - pro některé možná překvapení, ale za nájem a energie se musí platit, problémem byly také různé úřady - ano, Klub Za vraty není squat, ale oficiální živnost. Problémem byli také neonacisté a nacionalisté - ale tento problém byl možná i v jiné rovině. Dost lidí se podle mne bálo do klubu chodit kvůli nim. Ale co potom měli říkat lidé, kteří v objektu bydleli? Proč do klubu chodila spousta holek i přes týden jen tak posedět? Proč do klubu rádi jezdili ti, kteří málem uhořeli při útoku zápalnými lahvemi? Ale tohle si asi musí každý vyřešit ve vlastní hlavě.
Největším problémem však byli lidé, kteří do klubu chodit mohli, ale nechodili a přesto, že do něj nechodili, neustále na něm hledali nějaké chyby. Samozřejmě, že klub jistě chyby měl, ale málokdo přišel a snažil se tu kterou chybu odstranit tím, že pomohl zmiňovanému kolektivu.
A problémem také byli lidé, kteří do klubu sice chodili, ale chovali se tam hůř než prasata (a možná by bylo na místě se i těm prasatům omluvit). Ale co, každý jsme nějaký. Hloupé na tom je to, že pak se všichni divili, že personál je takový a makový. Každý, kdo si to Za vraty za barem vyzkoušel, vám potvrdí, že to nebyl žádný med. To co si jinde v hospodě nikdo nedovolí, bylo tady denním chlebem. Navíc většina lidí za barem nepracovala pro peníze. Dělali tam proto, že jim na tom místě záleželo.
Tyto řádky sepisuji 5. ledna 2007 v den (zatím) předposlední známé akce. Tento víkend se v Klubu Za vraty uskuteční dvě akce, které se původně měly konat ve spřízněném Terasa clubu v Litvínově, kde je právě z technických důvodů zavřeno. Terasa club zmiňuji proto, že tento klub v podstatě zaplňuje prázdný prostor po Klubu Za vraty, který je prostě (polo)mrtvý. Jenže aby to nebylo tak jednoduché, tak z kusých zpráv (většinou z druhé ruky), které se ke mně donesly, je osud tohoto klubu také značně nejistý. Několik měsíců se řeší nájemní smlouvy, technický stav také není zrovna ideální a poslední informace hovoří a záměru momentálního majitele objekt prodat. Komu? To je opravdu ve hvězdách. Ještě před rokem bych věřil, že nájemce Klubu Za vraty by se objekt snažil koupit i za cenu, která by skutečnosti třeba moc neodpovídala. Dnes si iluze nepřipouštím.
Proč se zmiňuji o Terasa clubu? Z jednoho prostého důvodu. Pokud padne Terasa club, lidem v tomto okresu zbudou jen obyčejné hospody a za kulturou se bude muset jezdit. Jistě, že se najdou lidé, kteří se jednou za čas pokusí udělat koncert v nějaké hospodě, nebo na místech, kde to jednou za čas třeba půjde. V Mostě existuje Rock bar V+V a Záchytka. Tam asi koncerty půjdou, ale většinu lidí, které znám, to ani do jednoho z obou míst neláká. Samozřejmě může se někdo pokusit zprovoznit něco nového, ale každý rozumně uvažující člověk by si to měl dobře rozmyslet. Zkušenost Klubu Za vraty napovídá, že tady se může dít cokoliv. A někdy si říkám, že si tu ani nic takového nezasloužíme. Když už něco máme, tak si toho nedokážeme vážit.
V současné době probíhá kampaň „Zachraňme Klub 007 Strahov“. Další kultovní místo, které se potýká s problémy. Nejlíp na tom asi není ani zmiňovaný rožnovský Vrah. Končí (nebo už skončila) Paluba v Písku. Co nám za chvilku zbude? Jezdit do okolních zemí? Dost lidí se zmiňuje o tom, že koncerty v této zemi bývají pro (hlavně zahraniční) kapely mnohem zajímavější, než ve zbytku Evropy. Tomu jistě odpovídá i zájem zahraničních kapel o víc koncertů tady. Spočítá někdo, kolik zahraničních kapel se představilo třeba právě během těch víc než dvou let existence vtelenského klubu? Byly jich desítky. Momentálně má, myslím, tenhle okres smůlu.
Jsem moc rád, že existuje Club Božák v Teplicích. Tam to teď prostě žije. S lidmi z klubu se dá mluvit a oni jsou schopni a ochotni jít do koncertů, které by se dřív odehrály nám pod nosem. Naštěstí to není z Mostu nijak zvlášť daleko a hlavně tam, myslím, na koncerty je ochotno přijít mnohem víc lidí než tady.
Solidně se podle programu začíná rozjíždět v Ústí nad Labem Ulita klub (i když těžko říct, co jsem klub zaregistroval, valilo tam v podstatě jen techno, teď je tam hned několik punkových akcí během měsíce a něco), ale ti opravdu teprve začínají. V Chomutově, který je blíž než Ústí, se moc neorientuji. Vím o Music clubu Kotelna a snad nějakém prostoru bývalého kina, které spravuje jakési občanské sdružení. Takže nějaké možnosti tady pod Krušnými horami jsou. Ale proč zrovna tento okres si neumí udržet místa, kde se dá zapařit? Opravdu nám stačí jen hospody? Většina předchozích klubů zde skončila z rozhodnutí majitele, kdy k většině akcí neměl žádný hlubší vztah. Poté došlo k přeměně na diskotéku, nebo jsou objekty bez využití v rukou spekulantů a nebo se stále rekonstruují a co z nich vyleze je často ve hvězdách. Málokdo si už pamatuje litvínovské Déčko, později diskotéka a jestli ta je v provozu sám nevím. Terasa před deseti lety (pak dlouho chátrající a dnes jí ten osud hrozí znovu). Otevřený Svět v Litvínově. Jak dlouho fungoval ten? Také dva roky? Tam se sice pracuje, ale co se tam chystá opravdu nevím. Rockový klub ale těžko. Kde se tu ještě daly dělat koncerty? N-Joy a Rokáč v Mostě, co se děje tam také nevím...
Zase jsem sklouzl někam, kam jsem nechtěl, ale když přemýšlím nad osudem Klubu Za vraty, který byl moje..jak se to říká... srdcovka, tak se prostě nedokážu takovým emo výlevům ubránit. A těch míst, kde jsem to měl kdy rád, zas tolik není a hlavně jsou většinou po smrti.
Asi bych to celé ukončil tím, že vyzvu ty, kteří mají ve svém regionu místo, kde to aspoň trochu jede, podporujte svoje místní kluby, pokud za to aspoň trochu stojí. Až padnou, je pozdě, stěžovat si, že „tady není kam jít“. Pokud vám není lhostejný osud těch vyhlášených míst, podpořte Sedmičku a Vraha. Způsobů je jistě mnoho. Od pomoci s propagací, přes návštěvu nějaké akce až po případnou přímou finanční pomoc. Myslím, že to je v našem společném zájmu.
Možná ještě vzkaz těm, kteří po přečtení této stati budou zaručeně vědět, co bylo na Klubu Za vraty špatně. Předně - po bitvě je každý generál. No a dost by mě zajímalo, kolik z nich mělo nějakou konstruktivní snahu, s něčím pomoci a nebo něco vylepšit. Mám pocit, že statek, kde sídlí Klub Za vraty je možné si pronajmout. Víte jak to udělat lépe? Směle do toho. Proslýchá se, že o pronájem mají zájem mostečtí neonacisté a nacionalisté. Tak aby vás nepředběhli a neukázali nám všem, jak se to dá dělat... Hans

PS: Je polovina dubna a Klub Za vraty je už skutečně historií. Když jsem sepisoval řádky výše, stále ještě žila nepatrná naděje, že klub vstane z popela. Na jeho webu se minulý týden objevila zpráva, že definitivně končí. Objekt si pronajal někdo jiný a jeho plány na využití statku nebudou mít s undergroundovou kulturou společného nejspíš vůbec nic. Co k tomu zbývá dodat? Snad jen: Odpočívej v pokoji.
Někteří z nás na toto místo nikdy nezapomenou...

Hudební klub & galerie Za vraty
* srpen 2004 † duben 2007
R.I.P.

Otištěno v Underground Harmony Ziny #3