TERMINAL BLUE ZA VRATY - 14.7.2006

... zhasínají světla a přichází „bobík“, ale na rozdíl od svých profesionálních kolegů z UK je ozbrojen střelnou zbraní. Píská a očividně někoho hledá. Chvilku po jeho odchodu přichází čtveřice spoutaných vězňů v oranžových pracovních (vězeňských) kombinézách. Vzápětí se objevuje ještě jeden, který má krom kombinézy ve stejné barvě i vlasy, ale hlavně má klíčky od pout. Osvobozuje své přátele spoluvězně a všichni se společně radují a na vzájem objímají. Rozhlížejí se a zjišťují, že jsou kolem nich opuštěné hudební nástroje. Podívají se na sebe a rozhodují se, že by se jim některé ty věci mohly hodit. Chápou se nástrojů a chystají se k odchodu. V tom ticho rozřízne ostrý zvuk píšťalky a objevuje se znovu onen ozbrojený „bobík“. Právě osvobození vězni jsou sice překvapeni, ale zachovávají chladnou hlavu a ukazují policistovi, že se právě chystají zahájit koncert. Aby dokázali, že nelžou, začínají hrát...
Úvod vystoupení, který dostal všechny přítomné a ani zdaleka to nebyl poslední pantomimický výstup, který TERMINAL BLUE, tedy kapela ze Skotska, předvedla při svém koncertě v Klubu Za vraty v Mostě.
Ale vezměme to od začátku. Původně byly avizovány kapely tři. Jestli se nepletu, tak Borky kempelen z Prahy a Soterios z Estonska. Pokud čtete moje reporty z akcí v Klubu Za vraty víte, že s návštěvností je to tam opravdu složité, takže se nebylo čemu divit, že nejprve byla zrušena účast Estonců a potom také pražských Borky kempelen. Je to asi škoda, ale pořadatel akce nakonec asi věděl co dělá, protože lidí se opět přišla podívat jen obvyklá hrstka. Odhadoval bych to na tradičních 15 lidí. Je pravda, že den před se konal Za vraty hard core koncert a je léto. Probíhají festivaly. Nedá se nic dělat. Ale ať je to jak chce, já jsem si na tomto koncertu přišel na své. Trochu mě mrzela neúčast Soterios, u nichž byl jako styl hudby uveden popisek „balkánské ska“, ale Terminal blue byli výborní. Jejich mix hned několika stylů, pódiová show a snaha o komunikaci s publikem, to vše dohromady byl silný zážitek. Základní linkou jejich produkce byl reggae a ska rytmus, kdy vkládané funky prvky posouvaly jejich hudbu úplně jinam. Jako celek vše působilo hodně svižně a nedalo se jen tak stát. Navíc zmíněné propojení reggae a funky bylo dále obohacováno a překvapivé změny rytmu a úlety k dalším stylům jako třeba punk rock nebo rock´n´roll, ale také prvky vážné hudby, rapování, v některých písních klávesy nebo perkuse a nejsem si úplně jistý, ale mám pocit, že také saxofon, to vše však působilo hodně kompaktně a promyšleně. Nevím, jestli se na pestrosti hudby podepisovalo to, že každý z hudebníků byl v podstatě původem z jiné země. Kapelu tvořili lidé pocházející z Anglie, Španělska, Itálie, Německa a Francie. Navíc mám pocit, že ten Angličan byl opravdu Angličan, takže ať kapela ze Skotska, Skota by jste hledali marně. Navíc se Terminal blue svou hudbou a produkcí opravdu baví. Vyměňují si nástroje a posty. Své songy doprovází pantomimickými výstupy a snaží se do svého představení vtáhnout i publikum. Zajímavé také bylo to, že právoplatným členem kapely je „sound engineer“, tedy zvukař (jemuž mimo jiné připadla i role zmiňovaného policisty) a který v několika písních byl i přímo na pódiu). Byla to opravdu zábava a myslím, že všichni přítomní to cítili stejně. Produkce Terminal blue dokáže zaujmout a pobavit. Moc by mě zajímalo, jaký ohlas mělo jejich vystoupení na Mighty sound festivalu, kde hráli v sobotu. Protože je obrovský rozdíl hrát v malé hospůdce pro 15 lidí a na open air festivalu, kde se sejde i několik tisíc lidí.
Každopádně šlo o další výborný koncert v Klubu Za vraty. Dokladem toho, že se to líbilo i ostatním, je fakt, že si hned několik lidí koupilo jejich cédéčka. Jak jsem už několikrát napsal, je jen škoda, že lidi jsou ochotni přijít na živou muziku jen v případě, že hraje už známější kapela. Za vraty je místo, kde se konají výborné koncerty výborných kapel, které ale moc lidí nezná. Je škoda, že v Mostě je ani poznat nechtějí... Hans